Karel Kryl - Morituri te salutant
15. 5. 2007
Karel Kryl - Morituri te salutant
Cesta je prach a šterk a udusanáhlína a šedé šmrouhy kreslí do vlasů
a z hvězdných drah má šperk co kamením
se spína a pírka touhy
z křídel pegasů.
Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má
v ruce štítky a pase staniol, a z očí chvíč jí plá,
když háže do neznáma, dvě křehké snítky
rudých gladiol.
Seržante písek je bílý jak paže Daniely
počkejte chvíli mé oči uviděli
tu strašne dávnou vteřinu zapomnění
Seržante mávnou a budem zasvěceni
Morituri te salutant, morituri te salutant ...
Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídla holubí a marš mi hrál
zvuk děl co uklidnění skrýtá,
a zvedá chmýři které zahubí.
Cesta je fér a prach a udusaná hlína
mosazná včelka od vlkodlaka
Rezavý kvér, můj prach a sto let stará špína
a děsně velká bíla oblaka.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář