Poezie - moje tvorba
Řeka
Každým dnem jsem k tobě blíž,
jenže ty tu pořád sníš.
Pluju si po proudu řeky,
plavu po ní dlouhé věky.
Však v nejméně tu vhodnou chvíli,
vidím tebe plnu síly.
Celou dobu snažil jsem se
odhalit tvé tajemství
jenže teď, když znám ho celé,
chci se vrátit do dětství.
Konec
Na okraji lidstvo stojí,
všichni řvou a naříkají.
Příroda se zachmuřila,
pýcha jí moc zarmoutila.
Zem se třese, vítr fičí,
zrnko v duši nevyklíčí.
Na okraji lidstvo stojí,
všichni řvou a naříkají.
Hamižnost
Moje máma, bába, teta,
hádají se dlouhá léta.
Já chci prachy a já taky,
všichni vidí jenom zlatý.
Hamižnost je věc moc zlá,
oheň v očích lidem plá.
Nikdo nemá slitování,
hrozné světa putování.
Děda by to nedovolil,
kdyby viděl to, co stvořil.
Raději by napsal závěť,
než vytvořit tuto havěť.
Kankokoro